Jako většina kočkovitých šelem, je i rys kanadský chráněn Washingtonskou konvencí CITES.

Obývá hluboké lesy Kanady, Newfoundlandu, Aljašky a okolí velkých jezer v oblasti Skalnatých hor ve Wyomingu a Coloradu. Jeho revír mívá velikost 10 - 50 km2 (i více) a rys si ho označuje močí.

Délka těla činí 65 - 100 cm, délka ocasu 10 - 15 cm, výška těla se pohybuje mezi 50 - 70 cm, hmotnost je 8 - 12, vzácně až 18 kg. Je menší a má kratší ocas než rys ostrovid. Hebká srst má v létě barvu hnědou až rezevohnědou, která se v zimě mění na šedou až stříbřitou. Špička ocasu je černá. Na zadní straně uší jsou bílé skvrny, tzv. zrcátka, a na špičce boltců má štětičky, které údajně vylepšují směrové slyšení, čímž činí sluch této šelmy ještě dokonalejší. Zadní končetiny jsou delší než přední. Má velké tlapy, kterým se říká sněžnice, s hustě osrstěnými chodidly. Díky nim se v zimě neboří do sněhu, takže snadno dožene svou nejoblíbenější kořist - zajíce měnivého. Rys kanadský výborně plave a často šplhá po stromech, odkud skokem dolů loví svou potravu. Větší kořist si ukrývá pod sněhem nebo spadaným listí.

Je to samotářská šelma s nočním způsobem života. Páry se vytvoří jen v době páření, které probíhá v zimě (většinou v únoru), poté samec od samice odchází a péči o budoucí mláďata nechává na ní. Po cca 70 dnech březosti se rodí 1 - 4 osrstěná mláďata, která matka přivádí na svět nejčastěji ve stromové dutině.

K nepřátelům rysa kanadského patří puma, rosomák, vlk a samozřejmě člověk, který ho loví pro kvalitní kožešinu. Místy jsou jeho stavy silně ohroženy.

Rys kanadský je velmi plachý a potkat ho v přírodě je značně obtížné. V posledních letech narůstá zájem mít tyto nádherné šelmy v soukromém chovu. Pokud je mi známo, v České republice je vlastní 5 soukromých chovatelů po 1 - 4 jedincích.